Rozhledna Svobody - Hýlačka
V časných ranních hodinách dne 1. 1. 2012 se rozhledna Hýlačka stala obětí požáru.
O našich záměrech do budoucna nejlépe vypovídá naše práce a nápis na místě požárem zničené informační cedule
Velmi si vážíme veškerých nabídek na pomoc při obnově rozhledny. O aktuálním dění vás budeme i nadále informovat na této stránce popř. prostřednictvím sdělovacích prostředků.
Dne 12. ledna 2012 byla oficiálně zahájena veřejná sbírka, kterou pořádá Klub českých turistů Tábor na podporu financování výstavby nové rozhledny Hýlačka. Přispěvatelé si mohou vybrat mezi převodem na k tomuto účelu zvlášť založený bankovní účet 249362410/0300 vedený u ČSOB Tábor a sbírkovými pokladničkami rozmístěnými po Táboře na následujících místech:
Za všechny příspěvky do sbírky i touto cestou velice děkujeme.
Chcete-li nám pomoci s propagací sbírky, můžete použít leták na propagaci sbírky.
Než vás budeme moci pozvat do nové rozhledny, zveme vás alespoň k návštěvě vzpomínkové stránky sestavené z fotografií rozhledny pořízených 11. dubna 2008.
| Název akce | Výnos [Kč] |
|---|---|
| Bleší trh Děti z Klášteráku pro Hýlačku | 5715 |
| Sbírka studentů a zaměstnanců Obchodní akademie | 5078 |
| Koncert pro Hýlačku | 3727 |
| Prodejní výstava prací žáků ZŠ a MŠ Slapy | 2327 |
| Velikonoční taneční zábava pořádaná SDH Sudoměřice u Tábora | 5200 |
| Sbírka zaměstnanců C-Energy Bohemia + příspěvek této společnosti | 8494 |
Informace o dalším dění kolem rozhledny:

Základní informace
Rozhledna Hýlačka v novém kabátku po úpravě dřevin - 11. 6. 2006 |
Rozhledna Hýlačka v novém kabátku před úpravou dřevin - 25. 11. 2004 |
Rozhledna Hýlačka ve starém kabátku |
Rozhledna Svobody byla postavena v roce 1920 Klubem českých turistů Tábor ve tvaru husitské hlásky a slavnostně otevřena dne 4. července 1920. Je vysoká pouhých 18 m, protože vrch Hýlačka (525 m n. m.) na Větrovech (místní část Tábora) byl původně holý. Dnes je zčásti ukryta za vzrostlými stromy, ale stále poskytuje velice pěkný výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma vrchů od Čertovy hrbatiny, přes Bukovec, Chotoviny, Mladovožicko, Dubské vrchy až po Choustník.
Projekt rozhledny vypracoval profesor pražské techniky architekt Theodor Petřík, který ji navrhl ve tvaru husitské hlásky s šestibokou kamennou základnou a téměř kolmou střechou s trámovou konstrukcí, krytou šindelem. Ochoz rozhledny byl zasklen tabulkami skla. Pata rozhledny je ve zcela stejné nadmořské výšce jako samotný vrcholek 73 metrů vysoké věže táborského kostela a Tábor je tak z vyhlídkového ochozu doslova jako na dlani.
Od roku 1990 jsme opět vlastníkem rozhledny a 5. května 1991 jsme ji po značných opravách znovu zpřístupnili turistické veřejnosti. Panoramatická mapka uvádí informace o výšce a vzdálenosti vrcholů.
U rozhledny každoročně pořádáme řadu akcí pro děti - Rej malých čarodějnic (pálení čarodějnic), pohádky u Hýlačky atd. Často se u ní zastavíme i při našich pochodech či jiných turistických akcích.
Ministerstvo kultury posoudilo v roce 1995 rozhlednu jako objekt historicky významný a prohlásilo ji za kulturní památku.
Napodzim 2004 jsme rozhlednu oblékli do nového kabátku v podobě zcela nové eternitové (přesněji řečeno cembritové) střechy.
Po dlouholetém úsilí se konečně podařilo vyjednat částečnou úpravu dřevin v okolí rozhledny, která byla realizována v únoru 2006 a výrazně vylepšila výhled z rozhledny.
Rozhledna je snadno dosažitelná MHD č. 30 a 40, nebo ze železniční zastávky Horky. Pěšky pak z Tábora po zelené turistické značce přes Horky (4 km), od Lužnice po červené turistické značce Vlčím dolem (7 km) nebo ze Sezimova Ústí I (7 km).
Přes Hýlačku vedou také první dvě doporučené pěší trasy na Táborsku
Jako jediná z klasických českých rozhleden má i své kopie - podle našich původních, jen minimálně upravených plánů postavenou Rozálku u Žamberka a pak Hýlačkou spíše jen inspirovanou současnou rozhlednu na Velkém Blaníku.
Použito výřezu z mapy edice Klubu českých turistů č. 76: Táborsko jih a střední Lužnice
Výhled z rozhledny Hýlačka směrem na centrum Tábora
Z historie rozhledny
Myšlenka vystavět na Větrovech rozhlednu se poprvé vyskytla již roku 1894, tedy ve druhém roce existence KČT Tábor. Klub však měl v té době mnoho jiných aktivit (značení prvních cest, příprava na budování stezky do Příběnic, úpravy Choustníku a Kozího hrádku ad.), kromě toho prostředky nového klubu podobný podnik ani vzdáleně neumožňovaly.
Po vzniku samostatné republiky v roce 1918 se myšlenka postavit na vrchu Hýlačce nad Větrovy rozhlednu Svobody stala aktuální a nebyla již puštěna ze zřetele.
O samotném vzniku rozhledny, která nakonec byla stavěna téměř současně s přípravnými pracemi pro stavbu lávky u Harrachovky, pak nejlépe vypovídá citát z brožury vydané ke 30. výročí založení táborského odboru KČT:
Zatím však, než došlo k postavení lávky, byl uskutečněn i druhý veliký podnik odboru našeho, rozhledna Svobody. Plán rozhledny svěřen k vypracování profesoru techniky Dru. Theodoru Petříkovi, který jej velice pěkně rozřešil se zřetelem k rázu krajiny a historii okolí ve způsobě husitské hlásky. Dr. Petřík také nakreslil projekt rozhledny, kterýžto nákres byl vydán odborem jako pohlednice. Ve výboru ustavena komise pro postavení rozhledny, jejímiž členy byli předseda Dr. Janke, dále Pokorný, Broukal, Thanabauer a Věcovský. Výbor hlavně svým energickým neúnavným předsedou staral se o úhradu nakladu, který rozpočten na 40.000 Kč (a činil vskutku 45.000 Kč). Byli získáni příznivci, kteří darovali a zabezpečili stavební materiál i jeho dovoz. Přípravné práce všechny provedeny byly r. 1919, takže hned začátkem roku 1920 mohlo býti přikročeno k vypsání konkursu a zadání stavby. Obec Větrovy věnovala na rozhlednu pozemek 1050 m² a na cestu pozemek v šíři 6 m a svolila. k dobývání kamene na obecním pozemku. František Kareš z Tábora daroval veškerý potřebný cement a písek; cihly dali: Alžběta Polednová z Drahnětic, Jan Setunský a František Klier z Tábora; hřebíky a železo darovali: Alois Freund, Otto Živna a František Dvořák, vesměs z Tábora; latě, šindel, prkna a trámoví dali: Otomar Kvěch z Klokot, František Vodňanský z Dražiček, Rudolf Rappl ze Stálce, Jan Herzán a J. Veselý z Tábora, Otto Harrach ze Strkova, Jan Schwarzenberg z Chýnova a Dr. Nádherný z Chotovin. Nedostávající se část dříví darovala obec táborská. Veškerý dovoz obstaral obětavě Frant. Vodňanský. - Rozhledna vystavěna byla na vrchu Hýlačce vysokém 525 m a jest vysoká 18 m, takže byl překonán vrch u Třebelic o 10 m vyšší Hýlačky, který bránil rozhledu do jižních Čech. Stavba byla zadána tesařskému mistru Floriánovi, který ji provedl do 27. června 1920, načež dne 4. července 1920 byla za župního sjezdu turistického slavnostně otevřena. O oblibě její svědčí okolnost, že do konce roku 1922 vystoupilo na ni přes 7000 osob. Ochoz rozhledny byl zasklen a bude opatřen orientační mapou. Rozhledna pojištěna je proti ohni i krupobití. Klíč svěřen hostinskému Černému na Větrovech, u něhož byla zřízena turistická místnost. Zařízení její jest majetkem odboru. Roku 1921 pak zřízeno na zastávce elektrické dráhy Horky se svolením ředitelství státních drah přístřeší, kterého jest hojně používáno. U Riegrových sadů v Táboře proti nádraží umístěna tabule s popisem rozhledny Svobody.
Rozhledna Hýlačka se šindelovou střechou na pohlednicích ze sbírky Ing. Václava Šedivého
Dřevěná konstrukce rozhledny vyžadovala stálou péči - hlavně nátěry proti hnilobě a hmyzím škůdcům. Střecha byla kompletně šindelová až do roku 1937, kdy již byl stav šindelů v horní části natolik špatný, že jej odbor nechal na doporučení odborníků nahradit trvanlivějším eternitem.
V roce 1940 pak byly ethernitem nahrazeny i šindele na dolní části rozhledny. V témže roce byla také rozhledna opatřena hromosvodem, o rok později byly vyměněny okenní rámy.
Smutný osud postihl rozhlednu v roce 1944, kdy byla nuceně předána Němcům, kteří si ji upravili na leteckou pozorovatelnu, přičemž odstranili celou horní část rozhledny nad ochozem a nahradili ji skleněnou kopulí.
V roce 1945 převzal odbor rozhlednu zpět a jednomyslně rozhodl o jejím navrácení do původního stavu. K opravě však z kapacitních důvodů došlo až v roce 1946, protože bezprostředně po válce byl nedostatek pracovníků i materiálu. Tesařské práce provedla firma Stavebnina, pokrývačské firma Krejčí a Špaček. Celkové náklady se vyšplhaly na 22 000 Kč.
Po dlouhá léta pak rozhledna opět sloužila veřejnosti. Samostatný KČT byl socialistickým režimem zrušen, a tak byl táborský odbor postupně přesouván mezi různými organizacemi sjednocené tělovýchovy. Pěči o rozhlednu to samozřejmě ani v nejmenším neprospívalo, protože do ní nikdo nechtěl investovat. V roce 1967 pak byla rozhledna pronajata Svazarmu, který si v ní zřídil radiostanici, avšak ani on se o ni příliš nestaral a rozhledna přestala sloužit svému původnímu účelu.
To se, jak již bylo v úvodu řečeno, změnilo teprve v roce 1990, kdy se rozhledna vrátila zpět do rukou obnoveného táborského odboru KČT.
Rozhledna Hýlačka dne 11. 4. 2008