Královecký Špičák
Broumovská vrchovina
| geomorfologické začlenění |
provincie |
Krkonoššsko |
| subprovincie |
Jesenická subprovincie |
| oblast |
Orlická oblast |
| celek |
Broumovská vrchovina |
| rozloha celku |
535 km² |
| kraj |
Královéhradecký |
| okres |
Trutnov |
| nejbližší obec |
Žacléř |
| čtverec mapy KČT |
26 Broumovsko, Góry Kamienne i Stolowe, A-1 |
| souřadnice WGS84 (GPS) |
50°39′28" N, 15°59′18" E |
| nadmořská výška vrcholu |
880,6 m |
Informace o vrcholu
Samostatný zalesněný hraniční hřbet Broumovské vrchoviny tvořený ryolitovými kupami, z nichž nejvyšší je Královecký Špičák (880,6 m n. m.). Královecké sedlo (554 m n. m.), jemuž se podle polského městečka Lubawka (Libavka) říká též Libavské sedlo, odděluje Vraní hory od Rýchor, respektive Broumovskou vrchovinu od Krkonoš. Na území Polska přecházejí Vraní hory pod názvem Góry Krucze dále k severu.Královecký Špičák je součástí Vraních hor. Nevelké, ale velmi členité pohoří, které je skromným pozůstatkem prvohorní sopky. Mezi strmými kupami a hřbety dominuje vrchol Královeckého Špičáku, ze kterého se otvírá nádherný pohled k Žacléři a na východní část Krkonoš. Je výzvou všem dobrým cyklistům - vyjetí na vrchol bez sestoupení z kola je složením Královecké maturity z jízdy na horském kole.
Informace o geomorfologickém celku
Broumovská vrchovina je geomorfologický celek nacházející se v severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 535 km". Velmi členitá vrchovina se střední nadmořskou výškou 527 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák (880,6 m n. m.), následuje Ruprechtický Špičák (880,5 m n. m.).
Horopisně je rozčleněna na několik menších celků:
- Žacléřská vrchovina – nejzápadnější část Broumovské vrchoviny.
- Meziměstská vrchovina – severovýchodní část Broumovské vrchoviny.
- Polická vrchovina – střední a jihovýchodní část Broumovské vrchoviny.
Přístupové trasy k vrcholu
- Vrchol Královeckého Špičáku je dostupný po modré turistické trase z Bernartic a z Královce.
Další zajímavé vrcholy
- Ruprechtický Špičák (880,5 m n. m.)
Jiné zajímavosti v okolí
- Skalní útvary Teplických skal - Bizarní skalní útvary Adršpašsko-teplických skal jsou přitažlivým cílem turistických výletů severovýchodních Čech. Na trase této cesty poznáte mnoho zajímavých skalních útvarů společně s dvěma skalními hrádky. Cesta začíná na zastávce ČD v Dědově, odkud prochází červená turistická značka vesnicemi Dědov a Javor kolem zajímavých roubených chalup k Teplickým skalám.
- Broumosvké stény.Oblast je velmi rozsáhlá a je tvořena krásnými exempláři pískovcových skal, hlubokými roklemi, soutěskami, krásnými vyhlídkovými místy a bohatými lesy. Zdejším unikátním místem jsou tzv. Slavěnské hřiby, které můžete spatřit v lese nad obcí Slavný. Svou podobu - podobu hřibů získaly nerovnoměrným zvětráváním.
- Přírodní rezervace Ostaš, vyhlášená roku 1956, se nachází ve vrcholové části stolové hory Ostaš s výškou 700 m n. m. Ostaš se dělí na Horní labyrint a Dolní labyrint a turistický okruh návštěvníkům nabízí pohledy na rozmanitou soustavu skal, jeskyní, chodeb a další bizarní útvary. Na vrcholu Ostaše skály tvoří náhorní plošinu. Tyto skalnaté výchozy a vrcholová Frýdlantská skála vyniknou pěknými výhledy do broumovského a polického okolí. Ostaš stejně jako okolní města poskytoval lidem úkryt v dobách útlaku a ohrožení, proto se ve skalách setkáme se Slují českých bratří. Z dalších významných skalních útvarů zmíníme například skalní útvar Zrádce, Mohylu smrti, Čertovo auto, nebo Zbrojnoše se skupinou Medvědů.
- Teplice nad Metují jsou východiskem do Adršpašsko-teplických skal, plošně největšího pískovcového skalního města ve střední Evropě.
Každoročně na sklonku léta se ve městě koná Mezinárodní horolezecký filmový festival.
Zdroje informací
Autor: Martin Broukal, 2. B
