logo

Lysá Hora

Moravskoslezské Beskydy

geomorfologické začlenění provincie Západní Karpaty
subprovincie Vnější Západní Karpaty
oblast Západní Beskydy
celek Moravskoslezské Beskydy
rozloha celku 623 km²
kraj Moravskoslezský
okres Frýdek-Místek
nejbližší obec Frýdlant nad Ostravicí
čtverec mapy KČT 96 Moravskoslezské Beskydy, B-6
souřadnice WGS84 (GPS) 49°32'46,74" N, 18°26'53,1" E
nadmořská výška vrcholu 1323 m
Lysá hora

Informace o vrcholu

Lysá hora je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Někdy je přezdívána jako královna Moravskoslezských Beskyd. Radiokomunikační objekt - Lysá hora

Masiv Lysé hory je od dalších částí Moravskoslezských Beskyd oddělen hlubokými údolími Ostravice, Řečice a Mohelnice a je tvořen dominantním vrcholem Giguly (starý název obnovený Petrem Bezručem). Členitostí a rozložitostí tvoří samostatnou horskou skupinu se čtyřmi hlavními rozsochami a několika dalšími bočními hřebeny a hřebínky. Z vrcholu "Gigula” vybíhají 4 rozsochy: "Lukšinec”, "Malchor”, "Zimní Polana” a "Velký Kobylík”.

Z Lysé hory se naskýtá neopakovatelný rozhled na hřebeny a údolí Beskyd, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry. Na vrcholku Lysé hory je meteorologická stanice, televizní vysílač, horská služba, horská chata SKI, občerstvení Šantán, horská chata Lysá hora a ubytovna Kameňák. Nacházejí se zde také pamětní desky turistům, kteří zahynuli za okupace. Lysá bývala každoročním cílem slezského barda (básníka) Petra Bezruče. K uctění jeho památky pořádají turisté "oblasti Beskydy” a "oblasti Slezsko” vždy v měsíci září tradiční akci "Výplaz na Lysou”.

Pověsti

1)Lysá hora je prý naplněna vodou až po okraj a voda se rozlije a všechno zatopí, až lidé dovrší svoje hříchy a přijde soudný den. Od věků ukrývá Lysá hora ve svém nitru Černé jezero a po staletí shlíží smrky na jejím vrcholu dolů mezi daremné a prostopášné lidi, kteří se snaží zbohatnout na darech přírody.

2)Také v Lysé hoře je ukryto vojsko bájných slezských rytířů. Dokud nad horou ještě krouží havrani, nenastal ten pravý čas. Až se rozletí do dolin, tu z Lysé hory vyjedou rytíři na koních a budou bojovat s nepřítelem. Jedenkrát ročně na sv. Jana udeří tambor do bubnu a vojsko pak spí dále.

3)Na Lysé hoře hluboko v jejím nitru je tajemná podzemní jeskyně s velikým pokladem, který hlídá obrovitý had, o němž nikdo neví, kde je přesně ukryt. V této jeskyni též sídlila čarodějnice "divá Hana". Když Juráš zrádně zabil Ondráše a ostatní zbojníci byli chyceni nebo pověšeni, ujala se Hana hlídání Ondrášova pokladu. Jeden z chycených zbojníků prozradil na mučidlech tajný úkryt pokladu na Lysé hoře a zakrátko bylo do hor vysláno vojsko, aby čarodějnici a její jeskyni vypátralo a pokladu se zmocnilo. Když vojáci toto divé zákoutí na Lysé obklíčili a opatrně se blížili ke vchodu do jeskyně, na skále nad jeskyní se ozval strašlivý skřek čarodějnice Hany. Hana jim zahrozila pěstí, začala čarovat a v tu chvíli sjel z oblohy blesk, zaduněl hrom a veliká skála se dala do pohybu i se starou čarodějnicí. Ta se zřítila do podzemní propasti a kamení uzavřelo vchod do tajné podzemní skrýše. Duch čarodějnice Hany se v okolí Ondrášovy díry zjevuje v podobě velikého hada se zlatou korunkou na hlavě.

Více pověstí

Historie

Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. Století.

Albrechtova chata

Za arcivévody Albrechta Habsburského, někdy před rokem 1870 vybudovala Těšínská komora na Lysé hoře těsně pod vrcholkem dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína koňmo přijíždělo hlavně v době honů.

Hojné české návštěvy se staly trnem v oku nacionálním Němcům. Aby byl na Lysé hoře zajištěn trvale německý vliv, byla na Lysé hoře v roce 1880 postavena útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta. Roku 1894 bylo započato s výstavbou nové útulny s názvem Erzherzog Albrecht-Schutzhaus.

Po roce 1918 patřila Albrechtova chata německým turistů, sdruženým ve spolku Beskiden-Verein, sekce Frýdek. Její kapacita však nepostačovala k ubytování všech zájemců, byla koncem roku 1933 dokončena noclehárna později zvaná Kamenný dům.

1.10.1933 byl na Lysé hoře položen základní kámen ke stavbě české chaty. Otevřena byla v červnu 1935.

Bezručova chata

Obě chaty byly samostatně provozovány až do znárodnění po roce 1948. Pak byla chaty českých turistů přejmenována na "Bezručovu chatu", i když Petr Bezruč při svých výplazech zavítal jen do kuchyně chaty německých turistů, nezúčastnil se ani pokládání základního kamene v roce 1933, ani slavnostního otevření chaty v roce 1935, i když byl písemně pozván.

Po znárodnění obě chaty vytvořily jeden celek pod názvem Bezručova chata na Lysé hoře. V bývalé Albrechtově chatě restaurační provoz zanikl a stala se pouze ubytovnou. Ubytovna Kamenný dům po skončení války připadl spojům. Albrechtova chata vyhořela v roce 1972, Bezručova chata vyhořela v roce 11.3.1978.

Dnes je na vrcholu Klub českých turistů majitelem bufetu Šantán, který funguje pouze dočasně a bude po vystavení nové Bezručovy chaty bude zlikvidován.

Celou historii, více informací a zajímavostí naleznete na stránce: www.lysahora.cz

Informace o geomorfologickém celku

Jako nejvyšší pohoří Beskyd působí Moravskoslezské Beskydy jako mohutné hradby nad podbeskydskou pahorkatinou. Na severní části se zvedají do největších výšek Beskyd, na jižní straně pozvolna z vrcholů klesají na území Slovenska do údolí Kysuce, která je odděluje od Javorníků. Panoramatický pohled na Lysou horu Na východě jsou ukončeny prudkým svahem do Jablunkovské brázdy a na jihozápadě klesají do Rožnovské brázdy. Na severovýchodě je lemuje Třinecká brázda a severozápadě Frenštátská brázda. Řeka Ostravice je svým údolím rozděluje na dva základní celky - Lysohorskou hornatinu na východě a Radhošťskou hornatinu na západě. Na území se rozkládá CHKO Beskydy.

Moravskoslezké Beskydy se mohou pyšnit četnými mrazovými sruby (různě vysoké a rozsáhlé skalnaté srázy v podhřebenových partích, vzniklé mrazovým zvětráváním čel odolných vrstev) např. na Velém polomu, Súlově, Bílé, Kamenárce apod. Mrazovým zvětráváním vznikly i balvanové proudy na úbočích Lysé hory, Travného, Smrku a dalších. Významným geografickým prvkem je pseudokras. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské či Kněhyňské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven nebo na úbočí Lysé hory na Lukšinci - Ondrášovy díry. Vzhledem k ochraně i vyskytujích se netopýrů jsou nepřístupné.

Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé, převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. V lesích žije vysoká zvěř, a vyskytuje se občas medvěd, vlci a rys.

Přístupové trasy k vrcholu

  1. Frýdlant n O. - Malenovice - Ivančena - Malchor - LH: MTZ 11 km
  2. Frýdlant n O. - Nová Dědina - Staškov - Lukšinec - LH: ZTZ + ČTZ: 9,5 km
  3. Ostravice - Staškov - Lukšinec - LH: MTZ + ZTZ + ČTZ 9 km
  4. Ostravice - Butořanka - Lukšinec - LH: ČTZ 8,5 km
  5. Ostravice - Mazák - Butořanka - Lukšinec - LH: MTZ + ČTZ 9,5 km
  6. Vodní nádrž Šance - Čupel - Kobylanka - LH: ŽTZ 7 km
  7. Visalaje - Vyšní Mohelnice - Zimný - LH: ŽTZ 9 km
  8. Krásná pod Lysou horou - Šebestýna - Malchor - LH: ŽTZ 7 km

Další zajímavé vrcholy

Jiné zajímavosti v okolí

Zdroje informací

Autor: Veronika Vítkova, 2.B