Velký a Malý Blaník a CHKO Blaník
Rozhledna Velký Blaník
| Poloha: | 2 km VSV od Louňovic a 2,75 km JJZ od Kondrace |
| Souřadnice WGS84: | 49°38'30.77" N, 14°52'22.99" E
49.64188 N, 14.87305 E |
| Nadmořská výška: | 638 m n. m. |
| Celková výška: | 29.5 m |
| Výška výhledové plošiny: | 25 m |
| Počet schodů: | 107 |
| Materiál: | dřevo |
| Otevřena: | 1941 |
Geologie
Masiv Blaníku je tvořen převážně ortorulami. Má podobu hrásti, tj. tektonicky vyzdvižené kry. Kámen z Velkého Blaníku byl použit jako základní kámen Národního divadla.
Reliéf
Načeradecká pahorkatina, nejvyšší část Vlašimské pahorkatiny, je součástí rozsáhlejší Středočeské pahorkatiny. Dál na východ od Načeradeckého srázu se už zdvihá Českomoravská vrchovina.
Výhled
Rozhledna na Velkém Blaníku nabízí kruhový výhled na:
- S: Klokočná, Čerčanský Chlum, Skalka, Krásná hora, Hradecký vrch, Domašín, Kondrac, Vedralova skála
- V: Krhanka, vysílač Pardubice - Krásné, Spálava, Vestec, Žebrákovský kopec, Melechov, Orlík, vysílač Jihlava - Jeníkov, Čeřínek, Křemešník
- J: Stražiště, Načeradec, Pelecký kopec, Svidník, Batkovy, Elbančice, Kamberk, Malý Blaník, JE Temelín, Malý Kamýk
- Z: Na Pahrbcích, Mezivrata, Ratměřice, Plešivec, Žebrák, vysílač Praha - Cukrák, Grybla
Průběh trasy
Vyšli jsme z Kondrace, kde jsme si prohlédli dvoulodní románský kostel sv. Bartoloměje ze 13. století. Zastavili jsme se v Geologické expozici hornin Podblanicka a přes potok Brodec pokračovali na Slepičí skálu, z níž pochází základní kámen Národního divala. Vstoupili jsme při tom na území přírodní rezervace Velký Blaník chránící přirozené bučiny na jeho svazích. Stezka je zde lemována různými interaktivními prvky jako jsou poznávačky, lesní xylofon apod. Po závěrečném výstupu na vrchol Velkého Blaníku následovala přestávka zpestřená výstupem na vrcholové skalisko a pak samozřejmě i výstup na rozhlednu a výhledy do jejího dalekého okolí.
Přes silnici Louňovice pod Blaníkem - Načeradec, nad níž skončila PR Velký Blaník, jsme začali stoupat na Malý Blaník a vstoupili jsme do stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené na ochranu tamních kyselých bučin. Po zastávce u kaple sv. Máří Magdaleny jsme kamenným mořem vystoupili na samotný vrchol Malého Blaníku.
Po krátké přestávce jsme sestoupili k Býkovického rybníku, který je součástí přírodní rezervace Podlesí vyhlášené na ochranu rybníků s rašelinnou loukou. Cestu jsme pak zakončili v Louňovicích pod Blaníkem.
Výškový profil
Malý Blaník
Byl zde hrádek, který v roce 1420 skončil dobytím husity. A taky tam stála i kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v polovině 18. století, ale už 30 let na to Josef II. kapli v rámci svých reforem zrušil.
CHKO Blaník
Blaník je nejmenší CHKO České republiky. V jeho rámci jsou vyhlášeny tři přírodní rezervace, kterými jsme během přechodu obou Blaníků prošli, a dvě přírodní památky. Blíže např. na stránkách o CHKO Blaník na našem webu o zvláště chráněných územích ČR.
Použité informační zdroje
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
Zpracovali: Daniel Benda a Tomáš Macholda