Severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny tvoří Železné hory, jejichž polohu lze přibližně vymezit městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Třemošnice.V severní části pozvolna klesají k Polabské nížině, zatímco na jihozápadě, kde je ohraničuje řečiště řeky Doubravy, se významným hřebenem zdvihají nad Čáslavskou kotlinu.
| Rok vyhlášení | 1991 |
|---|---|
| Geografická poloha | 49° 55´- 49° 42´ s. š., 15° 32´ - 15° 53´ v. d. |
| Rozloha | 284 km² |
| Nadmořská výška | 268 m (u Slatiňan) - 668 m (Vestec) |
| Webová stránka správy | www.zeleznehory.ochranaprirody.cz |
CHKO má na svém území 24 maloplošných zvláště chráněných území přírody – 1 Národní přírodní rezervace (NPR), 12 přírodních rezervací (PR) a 11 přírodních památek – 14 památných stromů a 6 naučných stezek.
CHKO zaujímá centrální část Železných hor.
Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry. Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.
Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce a Spálavy) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.
Na severní straně CHKO je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 391 metrů je kopec Hůra.
V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo.
Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.
Jako zdroje těchto informací jsem použil následující literaturu:
Autor: Kamila Kákonová, 2.B, 2010