Národní přírodní rezervace Červené blato se nachází přibližně 6 kilometrů jihozápadně od města Suchdol nad Lužnicí. Rozkládá se na pomezí okresů České Budějovice a Jindřichův Hradec na třech katastrálních územích (Byňov, Těšínov a Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí). Území bylo vyhlášeno rezervací v roce 1953. Rezervace je přístupná veřejnosti prostřednictvím naučné stezky.
| Katastrální území | Byňov, Těšínov, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí |
|---|---|
| WGS84 souřadnice | 48°51'57.26"N, 14°48'28.84"E |
| Rok vyhlášení | 1953 |
| Rozloha | 403,6 ha |
| Nadmořská výška | 465 - 475 m |
Od roku 1774 se na tomto území těžila rašelina pro nedalekou sklářskou huť. Těžba rašeliny byla ukončena roku 1910. Území bylo vyhlášeno rezervací v roce 1953. Vrstvy rašeliny v této oblasti jsou průměrně 3 metry tlusté, místy dosahují tloušťky až 7,5 metru. Celá oblast je protkána sítí kanálů a příkopů, které byly založeny v letech 1810 až 1812 k odvádění vody během těžby. Nyní je odvodňovací systém zahrazován, aby se voda držela v území a krajina si tak zachovala svůj charakter tundry.
Jádrem chráněného území jsou přirozená společenstva submontánního blatkového rašeliniště (Pino rotundatae-Sphagnetum) s reliktními porosty borovice blatky (Pinus rotundata), v nichž jsou vtroušeny krušina olšová (Frangula alnus), bříza pýřitá (Betula pubescens) a bříza bělokorá (Betula pendula). Vícepatrové společenstvo je bohaté na porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) či dalších vřesovcokvětých rostlin. Převládají borůvka černá (Vaccinium myrtillus) a borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum), roztroušena je kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Také zde rostou kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), ostřice šedavá (Carex canescens) a ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). V mechovém patře blatkových borů dominuje rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), v sušších okrajích přistupují travník Schreberův (Pleurozium schreberi), rokytník skvělý (Hylocomium splendens), na rozloženém trusu zvěře vzácně roste volatka baňatá (Splachnum ampullaceum), vyskytuje se tu játrovka rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata) a řada dalších lišejníků např. citrónově zbarvený pachouleček žlutý (Chaenotheca chrysocephala) nebo světle zelená terčovka rozestřená (Parmeliopsis ambigua). Obvodové části rašeliniště porůstají rašelinné bory (Vaccinio uliginosi-Pinetum) s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a místy rostou podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum, resp. lokální Stellario longifoliae-Piceetum). Druhotnými společenstvy jsousukcesní stadia po vypíchané rašelině, nejčastěji vytvářející suchopýrorašeliníkové společenstvo Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi. Z vyšších rostlin jsou hojné suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), vzácnější je pak rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro se skládá hlavně z rašeliníků a velkou vodní jímavostí, např. z rašeliníku křivolistého (Sphagnum fallax) a r. bodlavého (S. cuspidatum). Na suchá narušená místa pronikají z obvodových částí rašeliniště bezkolenec modrý (Molinia caerulea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies).
Rozsáhlý blatkový bor je významný především faunou bezobratlých. Z vážek byl prokázán výskyt šídla rašelinného (Aeshna subarctica) a vážky tmavoskvrnné (Leucorrhinia rubicunda). Detailně je prozkoumána fauna motýlů. Z téměř 600 zjištěných druhů motýlů je nejnápadnější početnost velké píďalky různorožce borůvkového (Arichanna melanaria), nejcennější jsou však populace dalších severských chladnomilných druhů. Na rojovník jsou vázáni podkopníček Lyonetia ledi, pouzdrovníček Coleophora ledi, píďalička rojovníková (Eupithecia gelitada), píďalka Chloroclysta infuscata a obaleč Olethreutes ledianus, řada dalších významných druhů je vázána i na jiné vřesovcokvěté rostliny. Pozoruhodné jsou populace drobnušky Nola aerugula a bourovce borůvkového (Phyllodesma ilicifolium). Borovice blatka je hostitelskou dřevinou některých druhů brouků, např. vzácného krasce Phaenops formaneki bohemica. Ze střevlíkovitých byl zjištěn vzácný druh severského původu Leistus terminatus a tyrfobiont Agonus ericeti. Z fauny pavouků jsou mimo jiné významné nálezy plachetnatky Lepthyphantes nodifer a skálovky Haplodrassus soerenseni. V rezervaci bylo zaznamenáno celkem 67 druhů obratlovců, z toho pět druhů obojživelníků, tři druhy plazů, 51 druhů ptáků a 12 druhů savců. Hojná je ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), hnízdí zde čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), v blízkosti zaplavených vytěžených ploch vodouš kropenatý (Tringa ochropus), jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a další.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
| Autor: | Jan Rybín, 2.C |
|---|
