Meandrující, 16 km dlouhý tok řeky Lužnice s množstvím mrtvých ramen a tůní v nivě mezi Novou Vsí nad Lužnicí a Suchdolem nad Lužnicí. Jeden z posledních zachovaných úseků nížinné meandrující řeky na území Čech. V periodicky přeplavované nivě lemované svahy říčních teras se nachází množství terénních depresí, mrtvých ramen a přibližně 140 různě velkých a hlubokých tůní s charakteristickou vodní a mokřadní vegetací a květenou.
| Katastrální území | Dvory nad Lužnicí, Halámky, Krabonoš, Nová Ves nad Lužnicí, Tušť (okres Jindřichův Hradec) |
|---|---|
| WGS84 souřadnice | 48°51'11.44"N, 14°54'32.01"E |
| Rok vyhlášení | 1994 |
| Rozloha | 414,10 ha |
| Nadmořská výška | 452 - 467 m |
Tato oblast je chráněna z důvodu bohaté fauny a flóry, žijící v meandrující Lužnici. Vlivem erozních a akumulačních procesů se vytvořil terasový systém zahrnující až šest terasových stupňů.
Pestrá vegetace přeplavovanáho území a na svazích přilehlých teras vznikla
po odlesnění doubrav a olšin. Na loukách začaly vznikaly rozsáhlé postory
tvořené chrasticí rákosovitou. V tůních a slepých ramenech řeky se, hojně
vyskytuje žebratka bahení,
bublinatka jižní a vzácně stolístek klasnatý.
Ve stojatých vodách tůní roste ďáblík bahení. Kromě několika kolonií stulíku
žlutého byl v jednom starém meandru nalezen vzácný kříženec se stulíkem
malým. Ve stojatých vodách se dále vyskytuje kosatec žlutý, puškvorec obecný
a konitrud lékařský. Dna tůní zarůstají bahničkou chudokvětou, protěží bahení,
blatěnkou vodní, puštičkou rozprostřenou, žabníkem kopinatým a skřípinou
kořenující. Na terasách a svazích, které jsou sušší než okolní půda, roste
černýš český, vzácně koninec jarní, zvonečník klasnatý, žluťucha orlíčkolistá
a hvozdík pyšný. Na úpatí svahů v častých prameništích kvete bledule jarní.
Na otevřených místech s vysokými ostřicemi, kromě bazanovce kytkokvětého
asmldníku bahenního, roste rozstroušeně kosatec sibiřský.
Území Horní Lužnice, tvořené pestrou mozaikou různých typů mokřadů říční nivy a extenzivních luk, je v okolní kulturní krajině významným refugiem na tyto biotopy vázaných druhů. Ve velmi bohatých populacích se vyskytují společenstva druhů typických především pro malé vodní nádržky, která již v okolní krajině vymizela, nebo je jejich početnost výrazně redukována. Jedná se především o zástupce měkkýšů, korýšů, vážek, jepic, pošvatek, střechatek, chrostíků atd. Skupina bezobratlých živočichů byla dosud studována pouze částečně, a to pavouci a některé čeledi brouků, především střevlíkovití.
Vedle běžných druhů byl prokázán výskyt střevlíkovitých brouků
Leistus rufescens, Tachys diabrachys bisbimaculatus, Tachys parvulus, Trechus
rivularis, Trechus obtusus, Amara helleri a velmi vzácných mandelinek Asiorestia
brevicollis a Longitarsus fulgens. Mezi jedny z nejvzácnějších pavouků
lokality patří Zelotes clivicola, Zelotes lutetianus, Arctosa figurata, Hygrolycosa
rubrofasciata, Taranucnus setosus a Abacoproces saltuum. 
Byl prokázán výskyt 168 druhů obratlovců, z toho 19 druhů ryb, 10 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 109 druhů ptáků (88 hnízdících) a 25 druhů savců. Dále zde žijí další významní živočichové, kteří jsou vázáni na zdejší ekosystém říčních niv, jako například mník jednovousý, piskoř pruhovaný, sekavec podunajský, skokan štíhlý, hohol severní, bekasina otavní, vodouš kropenatý, ledňáček říční, konipas luční, cvrčilka říční, cvrčilka zelená, slavík modráček, rejsec černý, rejsec vodní a vydra říční.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
| Autor: | Jakub Schorník, 2.C |
|---|
