Severovýchodní Afrika
| Kontinent: | Afrika |
| Zasažené území: | Somálsko |
| Doba vzniku konfliktu: | 1991 |
| Důvod konfliktu: | Vojenský převrat |
| Odhad počtu obětí: | Přesná čísla nelze určit. Vraždění je každodenní záležitostí. |
| Současný stav: | Sever "stabilní" / Jih anarchie |
| 1961 | - | nezávislost |
| 1969 | - | nástup Maxameda Siyaada Barreho |
| 1991 | - | svržení Maxameda Siyaada Barreho, začátek občanské války |
| 1993 - 1995 | - | mise OSN |
| 2006 | - | růst moci Svazu islámských soudů, obsazení Mogadishe Svazem islámských soudů |
| 2009 | - | platí právo šaría |
| 2012 | - | zničení teroristické skupiny al-Šabáb |
Po svržení režimu Maxameda Siyaada Barreho v roce 1991. Vypukla v zemi občanská válka, velitelé vítězné opozice začali válčit mezi sobou. Tyto války o moc dovedli zemi na pokraj zhroucení a naprosté anarchie.
Na pokusu o kontrolování stavu země ztroskotala i OSN (kolem 37 tis. vojáků). Její mise 1992-1995 byla ukončena z důvodů naprosté beznaděje na úspěch a kvůli nemalým ztrátám. Klanoví vůdci se opět chopili
moci, začali bohatnout pašováním a přátelením se s al-Kajdou, ale bída obyčejných lidí rostla stále více a více. Později se moci snažil chytit radikální, islamistický Svaz islámských soudů a po bojích ovládli v červnu 2006 hlavní město. Byl uzavřen mír, ktarý byl samozřejmě hned porušen. Proto do země začali
proudit vojenské síly Etiopie, aby pomohli udržet alespoň ňejakou vládu.
Situace v zemi stagnuje na mrtvém bodě. Svět se v Somálsku angažuje jen kvůli strachu z rostoucího vlivu islamistických teroristů. Zavedením islámského práva šaría se snaží obnovit stabilita v zemi. Somálsko bylo, je a troufnu si říci, že i dlouho bude jedním z nejméně fungujících a nejchudších států světa. V jižní části stále panuje anarchie a napomáhají tomu i radikální islamisté (al-Kajda). Jižní část se snaží ,,ukočírovat": Etiopie, africké mírové síly a USA. Naproti tomu severní části Puntsko a Somaliland prosazují alespoň základní demokratické prvky (volby, politické strany) a klid zbraní. Ten je sice přerušován trvajícími spory o hraniční uzemí těchto částí (mezinárodně neuznávaných, avšak jedinných, které v Somálsku fungují.), ale i tak je to od zbytku Somálska veliký pokrok.
Současným prezidentem Somálska je Hasan Šejch Mahmud, kterému se v prosinci roku 2012 podařilo zničit nacionalistické seskupení Al-šabáb, které vzniklo v roce 2004. Toto teroristické seskupeníje dnes jendím z nejznámějších skupin, které má styky s al-Káidou.
Mohammed Abdí Hassan, jeden z vůbců pirátských hnutí, nedávno oznámil, že se svou činností skončil.
Přestože OSN, Evropská unie, USA i Čína se snaží dnes Somálské vládě pomoci zesílt svou moc a postavení, současný stav Somálska je ve stále se zhoršujícím stavu.
Především jih Somálska je na naprostém dně. Prostí lidé nemají vůbec nic. Jídlo a pití je nadstandard. Jediné čeho je v zemi nadbytek jsou zbraně. Ale nejen pevnina Somálska je nebezpečná. Somálci se snaží získat peníze na živobytí jakýmkoli způsobem. Také proto se v Somálsku rozmohlo pirátství. Přepadání lodí jiných zemí a poté žádaní výkupného, je častým úkazem indického oceánu. Kvůli stále se zvyšujícímu počtu přepadených lodí se OSN rozhodla do těchto prostorů nasadit sedm svých lodí, které se snaží udržet pořádek. Tyto snahy však nejsou příliš úspěšné.
O dalším vývoji lze jen spekulovat. Somálasko je na naprsotém dně. Tamní vládě se nedaří udržet pořádek. Pirátství a lupičství jsou na denním pořádku. Možné východisko z této otřesné situace je jedinné. Skončit s korupcí a protiprávní politikou.
Autor: Šimon Vopravil, 2.C, 2011
Aktualizovala: Štěpánka Vavříková, 2.D, 2013