Zvláště chráněná území ČR Národní parky Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území Táborska

Jesení

(Přírodní památka)

Lokalita

Rok vyhlášení 1990
Katastrální území Ratibořice u Tábora
Výměra 2.27 ha
Nadmořská výška 470 - 477 m

Předmět ochrany

Jesení je ceněno jako vlhká louka s výskytem mnoha chráněných rostlin, ale i hub. Nejhodnostnější se jeví místa kolem pramenišť, kde nalezneme významné ostřice.

Flóra

Na území přírodní památky Jesení se nalézá mnoho zástupců těchto rostlin, které jsou někdy mylně označovány za trávy. prstnatec májový Jednou z nich je ostřice přioblá, jindy nazývaná dvoumužná, která je u nás vážně ohrožena podobně jako ostřice Hartmanova, která vyniká složitým uspořádáním. Taktéž zde nalézáme ostřici měchýřkatou, ostřici šedavou, ostřici ježatou, ostřici zaječí, ostřici obecnou, ostřici prosovou a ostřici zobánkatou.

Dalšími z travin jsou suchopýr úzkolistý, sítina rozkladitá a sítina niťovitá.

Mimo traviny na území přírodní památky vyčnívají stébla třtiny šedavé, která ostřice svou výškou přesahují. Prostředí vlhké louky skýtá vhodné podmínky i vrbě vachtě trojlisté, jež se vyznačuje z oddenku vyrůstajícími trojčetnými listy. Další v řadě chráněných rostlin je prstnatec májový, jehož populace v Jesení patří k nejvyšším na Táborsku. Díky jeho výšce nepřehlédneme starček potošní, jehož úbory květů září zlatožlutou barvou podobně jako květy hadího mordu nízkého. K nižším rostlinám naopak patří kozlík dvoudomý. Prostředí vlhké louky charakterizuje blatouch bahenní, pryskyřník zlatožlutý, kohoutek luční, violka bahenní, děhel lesní. Nalézáme zde také zástupce vrbin, mezi něž patří vrbina obecná a vrbina penízková. Podobně se zde vyskytují svízele. Demonstrujme tuto skutečnost na svízeli bahenním a svízeli slatinném.

Na pravém břehu potoka převažují mezi travinami v zdejších bezkolencových porostech bezkolenec modrý, psárka luční a medyněk vlnatý. Mezi bylinami nás zaujme krvavec toten, čertkus luční, olešník krínolistý. Parazituje zde všivec lesní. Spatřit můžeme orchidej vemeník dvoulistý nebo další z ostřic ostřici blešní a ostřici stinnou.

V místech při okrajích PP, kde přecházíme do krátkostébelnatých trávníků, můžeme nalézt smilku tuhou, vřes obecný či vítod obecný.

Niva na levém břehu je porostlá chrásticí rákosovitou, pcháčem bahenním a kyprejí vrbicí. Nechybí kopřiva dvoudomá. Typem vegetace je zde také tužebníková lada, kde dominuje tužebník jilmový, z něhož byl vyroben první aspirin. Opět zde potkáváme vrbinu obecná a setkáme se také se skřípinou lesní. Porosty třtiny křovištní na okrajích PP nejsou pro botaniky hodnotné.

Houby

Velkou pozornost zasluhuje květnatec Archerův. Jde o houbu připomínající mořskou hvězdici. Do Čech se tato pozoruhodnost dostala z Francie, kam připlula spolu s bavlnou z Austrálie nebo jihovýchodní Asie.

Fauna

Kromě hub kněžice kovová a rostlin můžeme na území Jesení spatřit také živočichy. Mezi zástupce hmyzu řadíme ploštici kněžici kovovou, vzácné brouky drabčíky či zajímavě zbarvené slunéčko. Na území PP odhadujeme zatím celkem 40 druhů dvoukřídlého hmyzu. Uveďme například hloubilku, květilku, temnatku běžnou a vrtuli.

V příkopech a zavodněných terénních depresách přebývají i obojživelníci, z nichž nejznačnější počet představují zelení skokané.

Použitá literatura

Jako zdroje těchto informací jsem použila následující literaturu:

Autor: Markéta Frejlachová, V4.G, 2010