Zvláště chráněná území ČR Národní parky Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území Táborska

Ruda

(Národní přírodní rezervace)

Lokalita

Rašeliniště s četnými prameništi na jihovýchodním okraji Horusického rybníka. Tato rezervace je součástí CHKO Třeboňsko.

Rok vyhlášení 1950 (okres Tábor), 1991 (okres České Budějovice)
Rozloha 14.645 ha (MŽP připravuje rozšíření rezervace na 57.75 ha)
Nadmořská výška 415-417 m
Ruda

Předměty ochrany

Předmětem ochrany jsou především přechodové a slatinné rašeliniště s mnoho prameništi. V těchto místech se zachovala vzácná společenstva mokřadních rostlin a živočichů s řadou silně a kriticky ohrožených druhů. Je to například vzácný hlízovec Loeselův, skokan ostronosí nebo bekasina otavní.

Základní charakteristika

Ruda Nejprve z geologického hlediska. Podloží je tvořeno převážně pískovcem, slepencem, jílovcem a prachovcem z konce druhohor. Na západní části tohoto území se nacházejí sedimenty z období neogén. Tyto uloženiny jsou překryty pokryvem slatinné rašeliny.

Slatiniště je syceno vývěry podzemní vody s vysokým obsahem železa. Díky tomu se zde vyskytují organogenní bahenní rudy železa, které vytvářejí v rašelině čočkovitá tělesa o průměru až 20 cm.

Rostliny

Z flóry se zde vyskytuje již zmíněná orchidej hlízovec Loeselův. Má zde nepočetnou populaci, která je jediná v Jihočeském kraji. Další vzácné a náročné rostliny jsou ostřice mokřadní a šlahounovitá, které zvýšenou hladinu podzemní vody. V této rezervaci témeř jistě narazíme na hojně se vyskytující vachtu trojlistou nebo přesličku poříční. Společenstva vod a mokřadů (nelesní společenstva) jsou typická výskytem suchopýru úzkolistého, klikvy bahenní, vrb (zde konkrétně vrba rozmarýnolistá) a ostřice (dvoudomé a dvoumužné). Dále můžeme v rezervaci najít hrotnosemenku bílou a suchopýrek alpský. Pouze na jednom místě se objevuje kyhanka sivolistá. Ve větších tůňkách kvete leknín bělostný, zevar nejmenší o opět vzácně žebratka bahenní. V a na okrajích mělkých jezírek se vyskytují mechy (např. bublinatka prostřední) a rašeliníky (ostřice šlahounovitá). V rezervaci se vyskytují také olšiny, ve kterých můžeme narazit na ďáblíčka bahenního a bazanovec kytkokvětý. Na sušších místech najdeme ze stromového patra porosty borovic a bříz s podrostem tavolníku vrbolistého a dalších (např. krušiny olšové). Z mechorostů je hojně zastoupena srpnatka fermežová a plstnatec rašelinný. A vraťme se ještě jednou k vzácným a ohroženým druhů rašelinišť a rašliništní mikroflóry, můžeme se zmínit o velmi vzácné václavce bažinné a třepenitce pomněnkové.

Živočichové

Některé zástupce fauny jsem již jmenovala, jako jedny z předmětů ochrany rezervace. Dále můžeme mluvit o chřástalu vodním a lindušce luční a vzácném druhu krasce a bělopáska tavolníkového. Významný obratlovec je také hraboš mokřadní.

Kolem r. 1850 byly v okolí dobývány rudy železa a limonitové jíly. Do poloviny 20. století se na těchto místech těžil humolit. Rezervace je z větší části ponechána přirozenému vývoji, není zasahováno do vodního režimu. Dochází pouze k likvidaci náletových dřevin.

Na tomto území se dále nachází:

Použitá literatura

Jako zdroje těchto informací jsem použil/a následující literaturu:

  1. Wikipedie
  2. www.cittadella.cz
  3. old.ochranaprirody.cz
  4. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno: Chráněná území ČR, Svazek VIII. Českobudějovicko, 2004

Autor: Lucie Smrčinová, V4.G, 2011