Chráněná krajinná oblast České středohoří zaujímá části území sedmi okresů a to Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích.
| Rok vyhlášení | 1976 |
|---|---|
| Rozloha | Rozloha této chráněné oblasti je 1063,17 km² (pohoří České Středohoří 1600 km²), což jí řadí na druhé místo v Česku. |
| Nadmořská výška | 121,9 m (hladina Labe v Děčíně) - 836,5 m (Milešovka, která také patří mezi největrnější místa v ČR) |
| Webová stránka správy | České Středohoří |
Mezi důvody které vedly k vyhlášení CHKO, patří například druhová rozmanitost rostlin a živočichů která patří k nejbohatším v Čechách, několik desítek druhů, jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené.Jedinečnost krajinného reliéfu vytváří typické kuželovité tvary kopců, které jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, tento neopakovatelný typ krajiny bychom marně hledali v celé střední Evropě.
V rámci chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno 43 chráněných území s přísnějším režimem ochrany. Konkrétně je to 5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 18 přírodních památek a několik dalších se připravuje.
České středohoří je zajímavé také tím,že bylo brzy osídleno člověkem a díky dobrým přírodním podmínkám bylo obýváno nepřetržitě. Dnes se zde vyskytuje 115 obcí sestávájící se z přibližně 400 sídel.Činnost člověka dala krajinně její charakteristické rysy. Například díky ovocnářství, které zde dosáhlo veliké úrovně se dnes Českému středohoří přezdívá Zahrada Čech.
Díky sopečné a sedimentační činnosti která působila při vzniku Českého středohoří, zde můžeme najít velké množství rostlinných a živočišných fosilií.Proslulé jsou zejména nálezy otisků žab, žijících v třetihorních jezerech se zachovanými měkkými částmi těla (vakovité plíce, kloaka, oční a kožní pigmenty, hlenové žlázy).
České středohoří se stalo jakousi křižovatkou rostlinných druhů, šířících se na nová stanoviště při dlouhodobých změnách podnebí, ke kterým docházelo při střídání dob ledových a meziledových. Výhodná poloha umožnila některým druhům přečkat podmínky ledových dob. Při střídání sušších nebo vlhčích teplejších období se sem střídavě šířily druhy ze západu (druhy atlantické) a z východu (druhy kontinentální).Do dnešní doby si teplomilná květena v Českém středohoří zachovala převahu.
Jako zdroje těchto informací jsem použila následující literaturu:
Autor: Tereza Kašpárková, 2.B, 2010