Široké blato je lesní rašeliniště, které se nachází 3 km východně od Františkova. Je to jedna z nejcennějších lokalit reliktního blatkového boru s podrostem rojovníku na Třeboňsku a konečnou fází přirozeného vývoje rašeliniště v nízkých nadmořských výškách.
| Katastrální území | Nová Ves u Klikova |
|---|---|
| WGS84 souřadnice | 48°54'28.17"N, 14°59'9.88"E |
| Rok vyhlášení | 1994 |
| Rozloha | 116,89 ha |
| Nadmořská výška | 488 - 502 m |
Rezervace tvoří významný genetický potenciál borovice blatky v přirozeném stavu se schopností samovolného vývoje. V obvodových pozměněných lesních částích je cílem dosáhnout postupného přechodu k přirozené skladbě porostů, centrální části jsou ponechány přirozenému vývoji.
Největší plochy blata tvoří v centrální části blatkový bor, který je místy pralesovitého charakteru. V podrostu se vyskytuje rojovník bahenní, borůvka černá, vlochyně bahenn, brusinka obecná a kyhanka sivolistá. V místech bývalé těžby rašeliny se vyskytuje s bříza a krušina, na okrajích rezervace se nacházejí podmáčené smrčiny. Vytěžené jámy jsou už úplně vyplněné koberci rašeliníku křivolistého. Na některých plochách v jihozápadní části rezervace, kde jsou potůčky, roste kapraď rozložená i kapraď hřebenitá. Na severu a východě v okrajových částích rezervace blatka postupně ustupuje podmáčeným smrčináma území přechází v rozlehlý komplex jehličnatých lesů. Proředěnější porosty jsou místem plavuně pučivé a sedmikvítku evropského.
Vzhledem k dlouholeté izolaci v hraničním pásmu je fauna bezobratlých známa jen částečně, pouze pavouci, vážky a některé skupiny brouků. Nejcennější druhy pavouků jsou Porrhomma pygmaeum, Taranucnus setosus a Centromerus arcanus, z vážek - vážka čárkovaná a vážka jasnoskvrná, z brouků střevlíci. V rezervaci žije skokan ostronosý, velká populace ještěrky živorodé a zmije obecné. Mezi ptáky a savci jsou zastoupeny běžné lesní druhy.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
| Autor: | Kateřina Staňková, 2.B |
|---|